Čech zatíží planetu více zplodinami než Číňan. A je dokonce nejhorší ze západní i střední Evropy

Češi patří mezi přední světové znečišťovatele. Na jednoho obyvatele vypustíme více tun skleníkových plynů než například Čína. Data ukazují, že západní část světa žije nad své poměry. Plýtváme jídlem, nadměrně používáme plasty a zároveň se naše planeta otepluje a přibývá velkých přírodních katastrof.

 

Světoví politici, odborníci a aktivisté se sešli  v New Yorku na summitu s cílem najít řešení klimatických změn. Řada politiků volá po nutných krocích za záchranu planety, která je i podle většiny vědců ohrožena. Mezinárodní panel OSN pro změny klimatu ve své více než tisíc stránek dlouhé studii vyzval politiky k urychleným činům, které mohou odvrátit důsledky tání ledovců a změnit život milionu lidí v přímořských oblastech.

Hladiny moří podle panelu stoupaly v letech 2006 až 2015 dvakrát rychleji, než to bylo v průměru během 20. století. Podle nejhorších předpovědí by hladina vody mohla být až o dva metry výše. V ohrožení budou města jako New York, Šanghaj a metropole v deltách Gangy a Mekongu.

 

V celkovém počtu emisí vede žebříček zemí Čína. Při přepočtu emisí na jednoho obyvatele je v žebříčku překvapivě nízko. Lídry jsou naopak arabské země v čele s Katarem a Spojenými arabskými emiráty. Hůře než Čína je na tom i Česká republika, která sice celkově vyprodukuje relativně nízké množství emisí, ale v přepočtu na hlavu jde za rok přes 10 tun oxidu uhličitého, což nás řadí do předních míst tabulky. Jde o největší číslo ze všech zemí střední i západní Evropy. Naši sousedé jsou za námi těsně v závěsu, Německo s 9,73 tuny na obyvatele a Polsko s 8,56 tuny.

 

Doprava a výroba elektrické energie

Benzínové vozy střední nižší třídy vyprodukují na jeden ujetý kilometr zhruba 200 gramů emisí oxidu uhličitého. Nákladní auta se pohybují okolo 900 gramů. Jedna dvouhodinová cesta z Prahy do Brna tak vyjde na 41 kilogramů oxidu uhličitého. Průměr pěti největších českých tepelných elektráren na stejnou dobu vychází na necelý milion kilogramů oxidu uhličitého. Automobilová doprava společně s výrobou elektrické energie jsou největšími znečišťovateli ovzduší.

 

Hospodaření s vodou

Podle dat OECD umíme jako země čistit vodu. V roce 2017 bylo v České republice napojeno 82 % populace na čističku odpadních vod. V této činnosti se navíc dlouhodobě zlepšujeme, kdy na začátku milénia to bylo pouhých 64 %. Rekordmanem v čištění vody je Chile, které se podle dostupných zpráv zbaví od nepřirozených látek 99,97 % vody. Druhé je Nizozemsko s 99,5 % a třetí Lucembursko s 98,6 %.

Průměrný Čech spotřeboval v roce 2018 denně 89,2 litru vody, což je o 0,5 litru více než v předchozím roce. Vodou z veřejných vodovodů není zásobeno přes pět procent obyvatel ČR.

 

Spotřeba elektrické energie

Celosvětově roste spotřeba elektrické energie. Zatímco v roce 1990 byla celková spotřeba elektřiny podle Mezinárodní energetické agentury 10 901 terawatthodin, v roce 2016 šlo již o 23 107 terawatthodin. Každý obyvatel Země tak průměrně spotřebuje ročně 3,11 megawatthodiny elektrické energie. Ta je stále nejvíce vytvářena uhelnými elektrárnami, které tvoří 38,3 % celé produkce elektřiny. Rostoucí poptávka po energiích si vybírá svou daň v životním prostředí, kdy právě uhelné elektrárny v roce 1990 produkovaly 5 gigatun oxidu uhličitého, v roce 2018 pak do vzduchu vypustily do vzduchu už více než 10,1 gigatuny oxidu uhličitého.

 

Stoupá teplota i počet katastrof

Podle americké vesmírné agentury NASA stoupá globální povrchová teplota Země od poloviny 70. let minulého století. Index globální teploty vyjadřuje, o kolik se planeta oteplila ve srovnání s normálem z let 1951–1980. V České republice je oteplení evidentní. Z dat Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že poslední desetiletí je v Česku o 1,5 stupně teplejší než šedesátá léta minulého století. Podle NASA se osmnáct nejteplejších let vůbec odehrálo za posledních devatenáct let.

Znatelně od poloviny minulého století narostl i globální počet přírodních katastrof. Vyplývá to z dat bruselského CRED – centra, které se zabývá výzkumem katastrof. Největší počet zastávají povodně, ale nárůst je znatelný prakticky u všech druhů pohrom, v některých případech až na stonásobky. V posledních letech ale můžeme pozorovat až na některé výkyvy spíše opětovný pokles. Nejhorším rokem do počtu všech globálních katastrof byl rok 2005, kdy CRED napočítal přes čtyři stovky velkých katastrof. V roce 2018 už bylo číslo pod třemi sty.

Podle zprávy Evropské komise z roku 2006 je mezi některými přírodními katastrofami a klimatickou změnou prokazatelný vztah. V některých případech už byly katastrofy klimatem ovlivněny. U jiných naopak vztah prokazatelný není. Při modelování scénářů s dalším nárůstem skleníkových plynů EK popisuje další prohloubení klimatické změny a více případů extrémního počasí, jako jsou vlny veder, záplavy nebo inteznivní sucha.

Zpráva Mezinárodního panelu OSN udává, že tropické bouře v posledních letech vznikají v daleko větší míře, jsou silnější a páchají větší škody. Moře je navíc masivně poškozováno a to platí i o ledových masách, které tají.

 

Zdroj : Seznam Zprávy