Pojďme si připomenout velice příjemně strávené odpoledne v našem DEMO pasivním domě na Kudlově.
Dům se dle ohlasů moc líbil, hosté se dozvěděli mnoho technologických zajímavostí, informací na jakém principu dům funguje a také dostali malý dáreček na rozloučenou.????
Pro ty, kteří se k nám chtějí podívat, máme připravený 2.termín - 3.9.2019
Zlín - Kudlov, ul. Hermíny Týrlové / GPS: 49.2041425N, 17.6870003E
Součástí bude také představení jednotlivých technologií, vlastních inovací při výstavbě a vybavení pasivního domu.
Pro všechny příznivce zdravého bydlení máme skvělou zprávu!
Jménem společnosti NWT a.s. si Vás dovolujeme pozvat na Den otevřených dveří do pasivního domu nové generace na Kudlově v termínech:
Součástí bude také představení jednotlivých technologií, vlastních inovací při výstavbě a vybavení pasivního domu.
Můžete si vybrat ze dvou termínů včetně konkrétních časů komentovaných prohlídek.
Nutná registrace a výběr konkrétního termínu předem.
Málokteré stavby provází tolik mýtů jako pasivní domy. Opravdu se v nich nesmí větrat? A jak mohou ulevit rozpáleným centrům měst? O udržitelném bydlení jsme mluvili s ředitelem Centra pasivního domu Tomášem Vanickým.
Co vůbec jsou pasivní domy a jak fungují?
Jedná se o kvalitní domy, ve kterých je příjemná teplota po celý rok, čerstvý vzduch, nižší prašnost nebo lepší akustika vůči vnějšímu prostředí. Navíc šetří energii a finance během provozu.
Kdo vůbec přišel s tím, že by se podobný typ domů měl stavět?
Myšlenka a první realizace přišla od fyzika Wolfgang Feista na konci 80. let minulého století. S využitím fyzikálních zákonů chtěl stavět domy, které přispívají ke zdraví lidí i planety.
V čem spočívá hlavní výhoda pasivních domů?
V horkém létě i v mrazivé zimě uvnitř panují příjemné teploty bez výrazné spotřeby energie. Díky nízké potřebě energie navíc nemusíte mít v domě zdroje energie s vysokým výkonem. Tepelné zisky, které se v běžném domě zanedbávají, pasivnímu domu hravě postačí k vytápění většinu roku.
Pasivní dům má v sobě spoustu složitých technologií. Nebo ne?
To je jeden z mýtů, který koluje mezi lidmi. Základem pasivního domu je kvalitní návrh a umístění na pozemku. Využívá například vhodnou orientaci k světovým stranám nebo přirozené zastínění, třeba listnatými stromy. Aby dům dodržel všechny technické požadavky a spotřebovával minimum energie, musí být dobře zaizolovaný a vzduchotěsný. To přispívá k ochraně stavebních konstrukcí, oken a dveří. Abychom zajistili zdravé prostředí, musíme nainstalovat systém řízeného větrání, který přivádí čerstvý vzduch a podílí se na úspoře energie. Díky zpětnému využití tepla v zimním období a chladnější teploty interiéru v horkém létě.
Se vzduchotechnikou se váže další mýtus, že se v pasivním domě nesmí větrat.
V pasivním domě větrat můžete. Jsou období, kdy větrání okny nemá vliv ani na kvalitu vzduchu v interiéru, ani na spotřebu energie. V těch zbývajících nás zavřená okna a řízené větrání chrání proti horku či mrazu. Obojí navíc zvyšuje komfort a šetří výdaje.
Takže se nemůže stát, že by v pasivním domě nebylo dost čerstvého vzduchu?
Domnívám se, že nedostatek čerstvého vzduchu po výměně původních oken je u většiny staveb v České republice. To dokládají mnohá měření emisních limitů CO2. U pasivního domu do interiéru proudí čerstvý vzduch po celý rok. Kromě čerpání čerstvého vzduchu technika pomáhá vyrovnávat teplotní extrémy a rozložení vzduchu v místnosti.
Napadají vás další mýty spojené s pasivním bydlením?
Prý, že pasivní dům je krabicí přeplněnou technikou, je složité ho postavit nebo že musí být zákonitě dražší než běžné domy.
A není dražší?
Znám spoustu běžných domů, které jsou několikanásobně dražší než kvalitní pasivní dům. Studie uvádějí, že při srovnatelném projektu a jeho realizaci je počáteční investice vyšší o 3–15 %. Vrátí se ale už po 7–15 letech. Většinu hypoték nebo úvěrů si berete na delší dobu. Musíme také brát v potaz, že neustále rostou ceny energií. Koncepce pasivního domu se podílí na vyvážené energetické bilanci, tím obyvatelům zajišťuje určitou jistotu finanční nezávislosti.
Je pro někoho pasivní bydlení obzvlášť vhodné?
Dá se říct, že pasivní dům je tou nejlepší investicí pro mladou rodinu nebo pro člověka, který vydělává peníze a potřebuje si zajistit klidné a bezpečné stáří. Když si mladá rodina s malým dítětem postaví dražší kvalitní dům, v době, kdy začnou růst výdaje na děti, pasivní dům už šetří peníze. Stejně tak pro člověka v produktivním věku je dům na stáří, který „nesežere“ celý jeho důchod, výhodnou investicí do kvalitního a zdravého bydlení.
Myslíte si, že to Češi ví, nebo jsou pasivní domy pořád spíš něčím výjimečným?
Protože pasivní dům vymyslel fyzik, dlouhou dobu se o nich mluvilo skrze technická čísla a parametry, kterým většina lidí nerozumí. Kdyby pasivní dům vymyslel marketér, tak jich bude spousta po celém světě. O přínosech pasivního bydlení se začíná mluvit až v posledních letech. Na vidinu kvalitního, zdravého vnitřního prostředí a nízké provozní náklady ale slyší většina investorů.
Podepisují se pasivní standardy na designu domu?
V Centru pasivního domu máme katalog domů, které splňují, nebo se alespoň blíží pasivnímu standardu. Najdete v něm velkou architektonickou rozmanitost. Do pasivního standardu můžeme přivést i dům z padesátých let 20. století.
Pasivní dům tedy nemusí být novostavba?
Do pasivního standardu se dají poměrně jednoduše přivést i paneláky. Pasivní mohou být domy staré staletí a klidně pod ochranou památkové péče. Například vila Tugendhat by v dnešní době mohla být při nezměněném architektonickém návrhu a využití technologií pasivního standardu k těmto domům zařazena.
Říká se, že od roku 2020 by všechny nové domy měly být pasivní. Je to pravda?
To je další mýtus. Vyhláška už nyní pracuje s termínem „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Pokud se podaří stávající vyhlášku novelizovat, v roce 2020 se požadavky zpřísní. I tak budou přibližně na polovině požadavků pro pasivní dům. Pokud se letos rozhodnete postavit pasivní dům, nejspíš bude i za 10 let splňovat odpovídající právní požadavky.
Takže pasivní dům je lepší investice do budoucnosti?
Dnes trávíme v budovách asi 80 % času, takže je to investice nejen s ohledem na úsporu energie, ale i zajištění zdravého vnitřního prostředí. Pasivní dům zamezuje unikání tepla a přispívá k prodloužení životnosti konstrukce. Chráníme tak přírodu, zdraví i peněženku.
Bavíme se o ideálu, jak by měl kvalitní dům fungovat. Jaká je ale realita?
Ve stavebnictví jsou mnohem nižší platy než v jiných technických oborech. Navíc trpíme nedostatkem řemeslníků obecně. Tomu mnohdy odpovídá kvalita provedení stavebních prací. Paradoxně budovy jsou oproti ostatním technickým zařízením tím, co přežije několik generací. Na rozdíl od aut, mobilů nebo třeba počítačů.
Zlepší se situace v budoucnosti?
Rodinné domy v českých podmínkách staví dost lidí svépomocí. Společnost ale bohatne a těch, kteří mají dost času na stavění domu, ubývá. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat, ale poptávka po stavebnictví poroste.
Kdyby takových domů bylo víc, pomohlo by to horkým a suchým centrům měst?
Přesně tak, snížila by se teplota a prašnost, vzrostla by vlhkost vzduchu. V centrech je omezená kapacita kanalizační i distribuční sítě. Proto do budoucna musíme stavět domy, které mají nízkou spotřebu, využívají většinu odpadních vod a pomáhají zeleni v dané lokalitě.
Zdroj : www.ecofuture.cz
V létě je uvnitř některých domů a obytných budov vedro, které nás nutí větrat a zapínat klimatizaci. Proč k letnímu přehřívání domů dochází a jak mu zabránit?
Dalo by se říci, že teplo je dobrý sluha, ale zlý pán, pokud budeme parafrázovat staré pořekadlo o ohni, které postupně začíná v ČR platit i u obytných (ať již bytových či rodinných) budov. Posledních dvacet let se neustále mluví o úsporách tepla na vytápění, v mnoha budovách je ale problémem letní přehřívání.
Tepelné izolace a letní přehřívání domů
Problematika tepelné ochrany budov proti únikům tepla je již veřejností poměrně dobře chápána. Velká část veřejnosti již ví, že tepelné izolace musí být masivní, nejlépe přes 20 cm, u pasivních domů ještě silnější. A právě u pasivních domů, ale nejen u nich, se stává řešení letního přehřívání podstatnou součástí projektů.
Situace je následující: Dřívější stavby byly obvykle cihelné s tloušťkou stěn 45 cm. Tato zeď má fázový posun cca 15 hodin. Tedy slunce, které přes den svítilo, zdivo ohřálo a v noci toto teplo bylo možné vyvětrat. Protože se však toto zdivo na stěny novostaveb nepoužívá, často zápolíme s hodnotou fázového posunu. Je potřeba stěnu navrhovat nejen z hlediska tepelného odporu či součinitele prostupu tepla U, ale i z hlediska fázového posunu, který by se měl blížit 12 hodinám, u masivních konstrukcí pak případně 36 hodinám.
Pronikání tepla je přímo úměrné součiniteli prostupu tepla. Znamená to tedy, že pokud máme výbornou zeď z hlediska tepelných izolací, chrání nás dostatečně i před přehříváním.
Šikmé střechy jsou obvykle z tohoto důvodu problematičtější. To je dáno dvěma skutečnostmi. První je, že zde obvykle bývá nekvalitně provedená tepelná izolace, a druhý, že jsou více vystaveny slunečnímu záření.
Největší sluneční zisky však přicházejí okny. To je v zimním období velkou výhodou (u pasivních domů vhodná okna dokáží z celoročního pohledu působit jako bezplatný radiátor), avšak v létě nám okna přinášejí do interiéru nadměrné množství tepla, se kterým zatím čeští projektanti neumí příliš hospodařit. Stačí se ale jen podívat do jižnějších zemí, ať již se jedná o Chorvatsko, Řecko či jiné dovolenkové destinace.
Zde si lze všimnout, že domy mají široké terasy, okna okenice (viz foto), ve starší zástavbě jsou pak výjimečně úzké ulice. To vše je proto, aby okna byla zastíněná
Jak k tomuto přistupovat u nás? Při výstavbě rodinných domů by se nemělo zapomínat na slunolamy, tedy konstrukce, které jsou navrženy tak, aby letní slunce stojící vysoko na obloze do domu nepustily a naopak aby umožnily zimnímu slunci dům okny ohřívat. Dalším možným řešením jsou žaluzie, které okna zastíní. Ty ovšem musí být venkovní, jelikož vnitřní žaluzie zastavují sluneční paprsky až v interiéru, kde je již v létě mít nechceme.
U prosklených kancelářských budov, u obchodů s velkými výlohami a u podobných staveb, kde jsou venkovní žaluzie stažené přes den nevhodné či nemožné, je pak nutné volit takové sklo, které nepustí teplo do interiéru. Platí tedy, že u běžných domů se snažíme do oken používat taková skla, která mají co nejmenší součinitel prostupu tepla Uf a naopak co největší propustnost slunečního záření g. U výše uvedených staveb se snažíme propustnost slunečního záření minimalizovat. To se dociluje vhodným pokovením nebo volbou skla Heat mirror s vnitřní fólií nepropouštějící teplo do interiéru.
Mimo těchto pasivních opatření je možné volit ochlazování aktivně. Za výrazně méně nákladné lze považovat řízené větrání, kdy větráme tak, aby do budovy vstupoval chladný vzduch. Je potřeba větrat v noci, popřípadě okny na severní stranu. Toto větrání nás v závislosti od typu nestojí nic (otevíráme okno ručně) nebo málo (jsou v pohybu ventilátory pro větrání – zde je potřeba nasávat vzduch tam, kde je chladněji, nejlépe přes zemní výměník). Lze však volit i nákladné chlazení, a to pomocí různých klimatizačních jednotek.
Zdroj : www.nazeleno.cz
Rok 2020 přinese doslova revoluci ve stavebnictví. Nová legislativa zavazuje všechny stavitele nových rodinných domů k realizace objektů s téměř nulovou spotřebou energie. Bez jakých technologií se pasivní dům neobejde? Kromě dokonale utěsněné obálky je to jednoznačně řízené větrání s rekuperací tepla.
Vaření, sprchování, praní a sušení, to vše dokáže denně vyprodukovat velké množství vlhkosti, která vede ke vzniku plísní v interiéru. Systém řízeného větrání vás vlhkosti hravě zbaví.
Princip pasivního domu stojí na kvalitně provedené izolaci objektu, která propustí naprosté minimum tepelné energie produkované uvnitř. Po většinu roku si tak v našem klimatickém pásmu pasivní dům vystačí pouze s energií produkovanou běžným chodem domácnosti a jejími členy. K vytápění přispívá i sluneční energie procházející okny do interiéru. Po několik týdnů je ale nutné využít i některý z dostupných zdrojů vytápění pro dosažení příjemné pokojové teploty. Další charakteristikou pasivního domu je nutnost zavedení účinného ventilačního systému s rekuperací tepla. Klasické větrání otevíráním oken během chladných dní, by totiž celý koncept zničilo. Pracně nakumulované teplo by se bez milosti vypustilo opět ven.
Možná patříte k těm, kteří si ráno bez pořádného průvanu nedokáží představit. Avšak každý, kdo má s provozem řízeného větrání zkušenost, vám potvrdí, že je méně unavený, lépe spí a probouzí se čilejší. Velkou úlevu pociťují i alergici. Řízené větrání totiž nejen dodává řádně okysličený vzduch, ale zbavuje dům i vlhkosti, plísní, prachu a nečistot. Čerstvý vzduch vám výrazně zlepší kvalitu spánku a celkovou kvalitu života. V pasivních domech nezbývá než zajistit jeho dostatečný přísun jednotkou řízeného větrání s rekuperací tepla.
Pokud se chystáte v příštím roce stavět, bez účinného systému větrání se tak neobejdete. Jak si ale vybrat ideální variantu z produktů dostupných na našem trhu? S řízeným větráním se každopádně vyplatí počítat již v projektu. Díky tomu vyberete ideální umístění systému s ohledem na dispozici domu a veškeré rozvody snadno schováte v průběhu hrubé stavby. Kvalita těchto systémů je jednoznačně lepší než u typů, které je možno instalovat dodatečně. To se projeví zejména na procentech rekuperovaného tepla. Špičkové produkty dosahují až 90% účinnosti rekuperace. Účinnost slabších produktů může být i pod 60 %.
Zdroj : www.nazeleno.cz
